V České republice běží od letošního roku nový screeningový program nazvaný Karcinom prostaty – program včasného záchytu. Postaven je na jednoduchém testu, kdy se z trošky odebrané krve muže pozná, jestli u něj nehrozí riziko rakoviny prostaty. Ta je nejčastějším zhoubným nádorem u mužů a ročně na ní v České republice zemře 1400 lidí. Při včasném záchytu nemoci jsou přitom lékaři schopni téměř ve 100 % případů nemoc vyléčit. Screening je určen především mužům mezi 50 a 69 lety, protože onemocnění prostaty je onemocněním starší populace mužů. Je plně hrazen z veřejného zdravotního pojištění a navíc je ho možné podstoupit u praktického lékaře.
„O onemocnění rakovinou prostaty se každoročně už několik let hovoří především teď v listopadu, a to díky akci nazvané Movember. Tahle charitativní akce má za cíl na toto onemocnění upozornit a já jsem za to velmi rád. Jenže starat se o své zdraví jen jeden měsíc v roce je málo, je potřeba se jím zaobírat průběžně. I proto chci mužskou část veřejnosti upozornit na tento celoroční screeningový program, který si klade za cíl zachytit u co největší části populace mužů případnou rakovinu prostaty v co nejranějším stádiu. Aby byla šance na jejich vyléčení opravdu co největší,“ říká primář urologie a vedoucí centra vysoce specializované onkourologické péče Krajské nemocnice Liberec Vladimír Šámal.
V České republice onemocní ročně rakovinou prostaty na 8 tisíc mužů. „V současné době jde o nejčastější zhoubný nádor, který se u mužů vyskytuje. Bohužel i přes pokroky v léčbě na toto onemocnění ročně zemře zhruba 1400 mužů. V České republice máme celkem asi 80 tisíc mužů, kteří se s rakovinou prostatu v některém ze stádií potýkají,“ uvádí Šámal.
Odhalit nádor prostaty v co nejranějším stádiu si klade za cíl nový screeningový program, nazvaný Karcinom prostaty – program včasného záchytu. Běží pod patronací Ministerstva zdravotnictví ČR a je podporován i z finančních prostředků Evropské unie. „Za první čtvrtletí tohoto roku se do něj zapojilo na 30 tisíc mužů a čím více jich nadále bude, tím větší je šance, že se nám bude dařit nádory odhalovat včas. Ve stádiích, kdy se dají nejen léčit, ale i vyléčit,“ vysvětluje primář Šámal.
Screeningový program je určený mužům od 50 do 69 let. „Vlastně jde o jednoduchý test z krve s využitím PSA markeru. Abych to vysvětlil laicky, začnu tím, že řada nádorů produkuje v těle určitou bílkovinu, při jejíž vyšší hladině jsme schopni v laboratořích zjistit, že člověk je ve zvýšeném riziku nádorového onemocnění. Zatímco u ostatních markerů může být zvýšený výskyt bílkovin ukazatelem třeba i několika různých možných onemocnění, PSA marker vždy odpovídá jen onemocnění prostaty. To znamená že vyšší hodnoty spolehlivě ukazují na riziko rakoviny prostaty nebo už na pokročilé onemocnění,“ vysvětluje Vladimír Šámal.
Krev, kterou může odebrat mužům v určené věkové kategorii třeba praktický lékař, je pak poslána do laboratoře, která na PSA markeru vyhodnotí do druhého dne výsledky. „Tady chci podotknout, že screening se provádí u mužů, kteří nemají žádné prostatické potíže a jde o vyšetření v podstatě preventivní,“ říká Šámal. Z výsledků laboratoře pak mohou nastat tři scénáře. „Buď je PSA hluboce v normě, menší než 1. V takovém případě víme, že člověk je zdravý, riziko onemocnění prostaty je u něj minimální a je pozván na další kontrolu za 4 roky. Pokud má PSA v rozmezí 1 – 3 , je pozván ke kontrole za 2 roky. Pokud má PSA v referenční hodnotě nad 3, je referován na další podrobnější vyšetření k urologovi. To může podstoupit v jakémkoli ze 42 akreditovaných center, která dnes v České republice máme,“ vysvětluje primář urologického oddělení liberecké nemocnice.
Z čísel, která jsou za první čtvrtletí tohoto roku, u screeningových vyšetření s PSA markerem k dispozici, vyplývá, že ze 30ti tisíc vyšetřených mužů muselo asi 9 % podstoupit podrobnější vyšetření prostaty. „Tady už je potřeba, aby byl pacient informovaný. Aby věděl, co ho čeká a souhlasil s případnou léčbou. V opačném případě by totiž neměla další vyšetření žádný smysl,“ dodává Šámal.
U pacientů, kteří jsou vyhodnoceni jako rizikoví pak přichází na řadu ultrazvukové vyšetření a vyšetření na počítačovém tomografu a následné odebrání vzorku prostaty, takzvaná biopsie. „V případě, že se jedná o raná stádia nemoci se o pacienta nadále starají urologové, kteří mohou operací to onemocnění vyřešit. Tam, kde není operace možná nebo je onemocnění v pokročilejší fázi, přicházíme na řadu my onkologové, jako multidisciplinární tým,“ uvádí přednosta komplexního onkologického centra Krajské nemocnice Liberec Jiří Bartoš.
Podle něj je počet mužů, u kterých byla rakovina prostaty odhalena, za posledních 25 let 17x vyšší. „Je to dáno několika faktory. Muži se dožívají vyššího věku a protože jde o onemocnění starších mužů, je i více této nemoci. Pak se také podstatně zpřesňuje diagnóza, kdysi určitě bylo tohoto onemocnění více, jen jsme o něm nevěděli. A pak je také bohužel počet nádorových onemocnění na vzestupu,“ vysvětluje Bartoš.
Velmi proto apeluje na všechny muže, aby se o své zdraví v tomto ohledu starali. „Ať už využijí nárazových akcí u příležitosti Movemberu nebo tohoto screeningu, každý takový krok vítáme. Protože současná medicína velmi postoupila a umí toho hodně, ale bez spolupráce pacienta to prostě nejde. Naše možnosti se neustále rozšiřují, ale je třeba, aby také zaznělo, že u pokročilého stádia rakoviny prostaty můžeme pacienta léčit, ale vyléčení u stádií, která už překročila prostatu a jsou metastatická, zaručit prostě neumíme,“ dodává Bartoš.
Screening k odhalení nebo vyloučení rakoviny prostaty může každému muži mezi 50 a 69 lety provést odběrem krve a odesláním do laboratoře praktický lékař. „Je to ta nejlepší varianta, protože specializovaná centra nemohou takové množství lidí odbavit,“ podotýká Šámal. Screening je plně hrazen z veřejného zdravotního pojištění.
Onemocnění prostaty nemusí mít v raných stádiích žádné příznaky a odhalit ho lze jen díky PSA testu.
Později, často při souběhu více nemocí, může být příznakem slabý proud moči, dlouhé nebo naopak přerušované močení, nemožnost začít močit okamžitě nebo močení ukončit. Postupně při zvětšování nádoru se může objevit i krev v moči. V případech, kdy už je nádor velký, může dojít například k selhání ledvin nebo neschopnosti močení. V případě metastáz se pak přidává i únava a bolest v místech, kde jsou v těle metastázy, nejčastěji v kostech.